Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
29.07.2014 - Úhel pohledu.
Název obrázku: Kantrida47
Pán v televizi říká, že nesledujeme nic světoborného. Pětačtyřicet minut sedím na koberci před televizí a slintám jako Pavlovův pes. Fotbal jako řemen.
Po dvaceti minutách se musíte sehnout a najít oči v hromadě skořápek od slunečnice. Vypadly vám z důlků. Takový se tady hraje fotbal. Štěstí, že máte dvoje, protože o den později, ve stejném státě, ve stejné lize, se vám stane to samé. Takový se tady hraje fotbal.
Věta "fandi ale zůstaň člověkem" je pravděpodobně protimluv. Nevím, jestli existuje slovo protimluv, ale vím, že není možné fandit a zůstat člověkem. To byste potom od vašeho oříška mohli chtít, aby chytal myši jako káně myšilov. Na druhou stranu, ale nic není nemožné a zázraky se dějí. Pár jich včera bylo k vidění na pomezí Evropy a Balkánu.
Není to válka, je to fotbal. Nejsou to dva rozdílné světy, protože vím, že v Srbsku nežijí na stromech a z kohoutku jim teče teplá voda a ze zásuvek elektřina. Dokonce i fotbalové hřiště má v Srbsku stejné rozměry jako v Německu a kopaná se v obou zemích se hraje podle podobných pravidel. Stejně, ale nikoho nepřekvapí, že tráva je v Německu jiná než na Balkáně. Když nic jiného, tak v Mnichově jí sekají traktorem a v nížinách za Dunajem kosou, případně kozou.
