Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
19.05.2016 - Nikomu se nedá věřit.
Název obrázku: IMG_031870
V Teplicích se včera hrálo finále poháru. Chlapi u nás ve výčepu říkali, že se to hrát nemusí. Stejně všichni vědí, jak to dopadne. Naše hostinská Růžena musela zapojit video a z domova přinést kazetu s nahrávkou německého, estrádního pořadu Ein Kessel Buntes. Celý večer koukali, jak holky z berlínského baletu vyhazují nohy a čekali jestli přijde Včelka Mája. Nepřišla. Zbourali se bez ní.
U Madridu se nebojovalo za Prahu a v Teplicích se dnes večer nebude bojovat za Slávii. Každý si to musí uhrát sám. Sešívaní nemohou nikomu nic vyčítat. Nic nevyhráli, a proto se do Evropy podívají jen pokud Mladá Boleslav vyhraje Český pohár. Boleslav se podívá do Evropy, i když ve finále prohraje. Za to fotbalisté Jablonce by se v případě porážky do Evropy vydali jenom s Čedokem. Být to před třiceti lety, museli by si k cestě do Jugoslávie zažádat o devizový příslib a s ním zajít na místní organizaci strany a mimo jiné slíbit, že se vrátí. Kdo ví, jak to bude za dalších třicet let.
U nás na vsi ve škole jsme si ještě mysleli, že to máme jenom na čůrání, ale náš spolužák Gejza Lakatoš již měl dvě pěkné, usměvavé děti. Vzpomněl jsem si na něj při sledování čtvrtfinále fotbalového Mistrovství Evropy do 17ti let.
V Olomouci je jeden, který si vydržuje fotbalový klub. U nás na vsi jsme podobného podivína také měli. Stálo ho to pár tisícovek týdně. Ve městě to asi bude jiné. U nás na vsi jsme ho vyštvali. Škoda. Ten z města by se k němu mohl přijet naučit pár triků.
Lidi jsou svině. Co vám budu povídat. Kluci přijeli jako normálně. Podali si ruce s předsedou a potom šli do své kabiny. Ještě před tím se prošli po place, aby si vybrali správné obutí. Jsou to profíci a vždycky byli. Na kluky je spolehnutí. Dal bych za ně ruku do ohně.
