Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
05.10.2015 - Jak jsem prodal zápas.
Název obrázku: 2015-09-03_18_15_4914
Včera přišla SMS z České pošty, že mám na cestě balík. Vyšel jsem na ulici a tam nic. Napsal jsem jim SMS zpátky, protože na hloupé vtipy nemám náladu. Za chvíli zazvonil pošťák a přinesl balík. Uvnitř byl mokrý hadr se vzkazem, abych si ho dal na hlavu. Poslal ho čtenář, který v pátek nevěřil svým očím, když zde četl, že dobrý trenér ví, jak jeho tým bude dávat góly. Taková pitomost.
Po špatných zprávách přicházím se zprávou dobrou. Něco málo tuším, kdo je František Komňacký, ale jinak o něm nic nevím. Zná Mendělejevovu tabulku a umí vyjmenovat prvoky? Pamatuje si vyjmenovaná slova? A malou násobilku? Domluví se německy? Tlačili mu káru, anebo hrál proti větru? Vidíte, že nevím. Přesto jsem přesvědčen, že pan Komňacký nejenom, že zná klíč k úspěchu, ale on patrně uměl také najít ten pravý zámek a otočit. Přiznal se k tomu v rozhovoru , který jste také jistě četli.
Tak heleďte pane Vrba, vy asi nevíte, že novináři jsou velmoc. Velmoc v knedlíkovém království. Jim musíte prokazovat úctu. Pokud se vás zeptají, zda si myslíte, že ráno zase vyjde slunce, tak jim odpovíte, zda si myslíte, že zítra zase vyjde slunce. To samé bude s tím Limberským.
„Šéfe, on se opravdu najde někdo, kdo za toho nešťastníka dá sto padesát litrů? Copak jsou ve fotbale ještě větší pitomci než my?“
„Neboj. Franta dostane třicet litrů pod křídlo a oni si ho vezmou.“
V poslední době to tady máme samý zázrak. Nejdřív rozhodčí, který neškodí fotbalu, včera kapitán, který nemá autobus a k tomu všemu Slávia vyhrála derby. Nedivte se proto, že dnes budu pokračovat kouzelníkem. Že to musí být kouzelník, mne napadlo, když jsem si vzpomínal, jaké u nás máme kapitány.