Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
14.09.2015 - Pavel Kadeřábek ještě nemá vyhráno.
Název obrázku: 2015-09-13_16_32_5699
Prostě to víme, dozvěděla se naše výčepní, když se zeptala, jak víme, že nerostou, když za celý týden nevytáhneme paty z lokálu a v neděli pro změnu u dvanáctky koukáme na televizi. Dávají Bundesligu a hraje ten ze Sparty. Nějaký Kadeřábek. Chytrák Lojza říkal, že má hezkou holku. K tomu naše Růžena řekla, že neví, jak to může poznat, když si kule nedohlédne ani do karet. Moc jsme tomu nerozuměli, a proto jsme radši koukali na fotbal.
U nás v kantýně je nejlépe. Nic nevíme, ale o to lépe tomu všemu rozumíme. Nejchytřejší je naše výčepní a to obzvláště, když nemyslí pouze hlavou, ale zapojí i srdce. Přeci jenom má kde brát. S chlapama jsme koukali na zprávy a bylo nám líto toho Limberského. Nejeden z nás ví, jak to vypadá, když si dáte jedno točené a najednou zavolá manželka, že musíte nutně domů, protože přijede tchýně. Něco podobného se určitě stalo i tomu Limberskému. Dal si jedno, oni mu do něj nalili panáka vodky, ale to by nevadilo, protože stejně chtěl jít do kina a potom se proběhnout v parku dokud to z něj nevyprchá. Jenže zavolala manželka a zbytek jsme si spolu poslechli ve zprávách.
Byl jsem v Chorvatsku. To vy také. Na rozdíl od vás jsem nešlápl na mořského ježka. V Záhřebu by to snad ani nešlo. Jednak tam nejsou a potom tam je tolik lidí, že není kam šlápnout. Ještě svítilo slunce. Kdo se nevešel do ulic, ten musel sedět po kavárnách. Kdo měl hlad, ten měl buď smůlu, anebo musel vědět kam. Kdo nevěděl, na toho zbyl kebab, nudle, anebo hamburger. Centrum Záhřebu nemá čas.
Kdo to neumí natolik, aby hrál alespoň za FK Hracholusky, ten nebude hrát ani za okresní výběr, natož za reprezentační mužstvo. Přesto jsem včera viděl jednoho, který hrál za národní mužstvo a vypadal, že to neumí, aby hrál alespoň za Hracholusky, natož za okresní výběr.
Naše výčepní v tom má jasno. Roman půjde od válu. K tomu, abyste v to měli jasno i vy, je zapotřebí, abyste věděli, jak se věci mají, což znamená, že se mají, jak se říká a potažmo i hůř, ale protože nejsou důkazy, tak se může říkat, co chce a Roman se jen směje. Jenže kdo se směje naposled, ten se směje naposled.
