Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
11.02.2015 - Nuda nejen v Brně.
Název obrázku: 2015-02-07_18_28_2776
Jsou témata, která si zaslouží více času než mých pět minut po příchodu z Kolbenky před cestou na pole, kam nechodím s flintou, ale s motykou neb se jedná o pole orná, nikoliv válečná. O víkendu je na poli zavřeno, a proto jsem mohl vidět trochu německého fotbalu. A povím vám, že Bundesliga není žádný šlágr.
V rohu stadionu svítilo na velké tabuli 51 let 167 dní 3 hodiny 22 minut a 4 vteřiny, po které HSV hraje nejvyšší německou soutěž, když do vápna přiletěl centr z levé strany a směřoval na nabíhajícího útočníka. Z brankové čáry se odlepil muž v modrém svetru a obě pěsti opřel proti letícímu míči. Útočník měl smůlu. O dvě vteřiny později rozhodčí ukončil zápas.
V kině už někteří z vás byli. Topí se tam, křesla jsou polstrovaná a před filmem vás požádají o vypnutí zvonění mobilních telefonů, abyste zbytečně nebudili ostatní spáče. K jídlu je popcorn a na plátně se střílí, anebo to je film s hvězdičkou, a proto mládeži nepřístupný. Dříve tam bývala i legrace. To když hrdina uklouzl po banánové slupce a spadl pod autobus.
Sedí dva strýcové před salaší na břehu Vltavy a procházející turista by se jich rád zeptal, kde je fotbalové hřiště. Neví, že stejně nevědí, a proto to nejdříve zkouší anglicky: „Do you speak English?“. Bačové nesouhlasně zavrtí hlavou a cizinci nezbývá než to zkusit jinak.
Až na výjimky nejsou slepí. O tom, že na druhém konci hřiště je rovněž branka vědí. Dohlédnou tam. To je jediné, co s tím mohou dělat. Těch několik málo nevidomých to má z doslechu. Na stadion nechodí se slepeckým psem, nýbrž s přítelem, který jim komentuje dění na hrací ploše. Ten může být milosrdný a popisovat, jak se borci snaží.