Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
25.09.2014 - Marakana.
Název obrázku: 2014-09-24_18_37_0289
Zapomeňte všichni, kdo si ze školy pamatujete, když vás učili, jak vypadá velká jáma, protože ta vypadá úplě jinak. Opravdovou velkou jámu najdete v Bělehradě. Místní říkají, že se do ní vejde 120 000 šílenců. Říká se jí Marakana.
U nás na vsi, když není rum, pijeme zelenou. Jsme tomu tak zvyklí. A když dojde zelená, pijeme griotku. Dřív jsme pili fernet, ale ten už také není. Bojíme se dne, kdy budeme muset do sadu a posbírat popadaná jablka a založit kvas na kalvádos. Různí lidé holt mají různé starosti. U nás, když není, tak si s tím poradíme.
Ten Skot, co trénoval fotbalový kroužek v Manchesteru je do bytu lepší než pes. Jezevčík, anebo pinč, oba dva ráno kňučí a škrábou na dveře. Sira Alexe nemusím venčit. Sáhnu po něm pod postel a něco nového se dozvím.
Dneska to není, že "jedna teta povídala", protože to je "jeden strýc napsal" a k tomu je potřeba dodat, že jiný strýc to pomotal nikoliv v dobré víře, ale prostě jenom proto, že to je takový moták. A to jsem zamlčel, že neumí číst, natož pochopit, co přečetl.
Někdy stačí málo. Na návsi máme autobusovou zastávku, vrbu s malým V a hernu s velkou, svítící ruletou. Na zastávce a pod vrbou sedává starý Nepil před důchodem a u blikajícího monstra pár hodin po něm. A přitom stačilo, aby to včera dal na šestku místo na šestnáctku a nemusel být dnes zpátky na lavičce pod vrbou.
