Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
15.08.2014 - Není každý den Masopust.
Neuměl jsem zapnout televizi, a tak jsem šel na fotbal. Nakonec jsem tam zůstal celý den. O míč se prali loňští starší žáci z dvanácti klubů, které nebyly od Šumavy k Tatrám, ale od Brazílie přes New York, Anglii, Španělsko, Německo, Švýcarsko až Rakousko. Každý tým byl jiný a to víc než barvou drezů.
Neumím jezdit vlakem, plzeňskou dvanáctku znám z vyprávění a fotbal ze střechy, z novin a za letu, a proto není povolanějšího názoru na trenérské rošády. Na rozdíl od pana Paclíka neumím posoudit, jak dobře trenér připravil mužstvo, čímž ani v nejmenším neříkám, ze jsou obory, kde bych se vyznal podobně jako šéf Viktorky. Někde jsem, ale četl, že pan Uhrin je odborník. Dokonce prý i někde něco vyhrál. Nevím, co se přihodilo, že o svou odbornost přišel. Začal pít? Holdovat hazardu? Pořídil si psa? Nevím. Něco se ale muselo stát.
Ve vsi jsme měli svátek. Na návsi se točil malý kolotoč s dětmi a na hřišti se měli točit domácí na velkém, řetízkovém kolotoči se jménem FK Teplice. Dlouho jsme nic podobného nezažili. Hodně diváků nevidělo první poločas kvůli frontě na vstupenku u vchodu a druhý poločas kvůli frontě na pivo. Taková to byla sláva.
Koupil jsem si knihu. Je v ní i pár obrázků, a tak jsem si ji nekoupil zbytečně. Sir Alex Ferguson je vyfocený na obálce a hned nad ním je slovo „autobiography“. Je dost možné, že se bude jednat o životopis fotbalového trenéra.
Někdo jezdí na ryby k vodě, jiný do Manchesteru. Znám jednoho, který tam má fajnový místo, kde mu to v noci nakrmí a on přes den sedí a tahá. Znám ho jen od vidění. Čekal na jednu rybu za druhou, ani jsem se ho nemohl zeptat, jak to je ve městě s City a United.