Věta "fandi ale zůstaň člověkem" je pravděpodobně protimluv. Nevím, jestli existuje slovo protimluv, ale vím, že není možné fandit a zůstat člověkem. To byste potom od vašeho oříška mohli chtít, aby chytal myši jako káně myšilov. Na druhou stranu, ale nic není nemožné a zázraky se dějí. Pár jich včera bylo k vidění na pomezí Evropy a Balkánu.
Není to válka, je to fotbal. Nejsou to dva rozdílné světy, protože vím, že v Srbsku nežijí na stromech a z kohoutku jim teče teplá voda a ze zásuvek elektřina. Dokonce i fotbalové hřiště má v Srbsku stejné rozměry jako v Německu a kopaná se v obou zemích se hraje podle podobných pravidel. Stejně, ale nikoho nepřekvapí, že tráva je v Německu jiná než na Balkáně. Když nic jiného, tak v Mnichově jí sekají traktorem a v nížinách za Dunajem kosou, případně kozou.
Můžeme si vyprávět, jak se to dělá, ale protože jste chytří a k tomu chcete být aspoň tak dobří, jako ti nejlepší, rozhodli jste se, že vezmete manželku na výlet do Budapešti, a zatímco ona si bude užívat v muzeu revolučních tradic a kukuřice, vy se nepůjdete ohřát do lázní, ale půjdete na fotbal. Na stadionu Ference Szuszi se bude hrát finále Mistrovství Evropy do 19ti let.
Veselka v Brazílii skončila. Přichází doba, kdy se chceme poučit jednak z vývoje a potom z krizového vývoje. To první jsme viděli v televizi a to druhé vídáme kolem sebe u nás v kotlině. V televizi jsme se naučili, že nic není víc než tým. V kotlině se zase učíme, že „psát to šídlem na bránu“ nestačí. V zahrádkářských ligách k tomu potřebujete sad s jablky a v lepší společnosti to bývali kapři a výlov rybníka. Možná se tomu dneska říká jinak. Třebas „fotbalová diplomacie“.
