Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
15.05.2014 - Baník, p-čo! FAČR čo?
Název obrázku: Union Berlin43
Vím, kde je Ostrava. Na mapě někde vpravo nahoře. Nevím, co jsou Bazaly, nevím, co jsou Vítkovice, nikdy jsem nebyl ve Stodolní, nemusím některé fanoušky Baníku a nečekám, že bych na tom chtěl něco změnit. Přesto všechno si někdy v příštích dnech vezmu na sebe kousek modrého, abych Chacharům vyjádřil lehce podpory.
Titulek je ošklivý, obsah je ošklivý a přitom ani nechci, aby to tak bylo, protože na světě je jenom jeden trenér, který může trénovat reprezentaci, a proto všechno ostatní musí jít stranou. Zeptejte se pana Vrby, jak těžké to je rozhodování a nakonec se stejně dozvíte, že není nic víc, než trénovat národní tým.
Občas odněkud někam jedu autem a občas vezmu stopaře. Tuhle jsem zastavil dvěma tetám. Jely z hub, ale žádné nerostly, a proto jim ujel poslední autobus do města. Nejdřív jsme si vyměňovaly recepty na smaženici, potom ta starší usnula a s tou mladší jsme se dostali až k fotbalu. Znala ho z vyprávění svého táty a z rychlíku.
O pouť k nám na náves přijíždějí bývalí kopálisti z města, aby ukázali těm našim nemehlům, jak se to vlastně hraje. Tak nějak vypadal zápas mezi Herthou Berlín a Borussií Dortmund. V Berlíně to sice nehrají žádní nešťastníci, co by si šlapali po špičkách, ale každé mužstvo to prostě umělo jinak. Dramatičnost, náboj a slavnostní náladu to mělo jako u nás pod topoly.
Na kocoura v botách jsme si již zvykli. Celkem štramák. Na hlavě klobouk, u pasu šerpu a šavli. Klokan v kopačkách u Botiče také nikoho nepřekvapí. Bez klobouku, v zelenobílém, bez kapsy na břichu a dnes večer s ostře nabroušenou kosou. Přijedou z Julisky a rychle jim musí dojít, kdo je doma pánem a kdo hraje o holý život. Go, Klokani, go!
