Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
25.07.2013 - Jak se do lesa volá, tak nás Bulhaři nakopou do řiti.
Název obrázku: Slovan95
Tři kola před koncem ligy hráči Slovanu Bratislava slavili mistrovský titul. Hráli ve Zlatých Moravcích. Ve městě, které má dvanáct tisíc obyvatel, se zbláznil majitel stavební firmy, postavil hotel, za hotelem hřiště a do týmu sehnal pár místních a několik přespolních, ale určitě nikoho, koho by chtěli kdekoliv jinde.
Djalma Pereira Dias dos Santos. S takovým jménem mu nezbývalo nic jiného než hrát fotbal. Celkem mu to šlo. Povídá se, že dvakrát vyhrál mistrovství celého světa. Kdo by si to pamatoval. Na světě jsou důležitější věci, než fotbal a důležitější lidé, než obránci z dějepisu. Například pohádkový dědeček Djalma Pereira Dias dos Santos. Tak slušný člověk. Jednoho by nenapadlo, že má se slávou něco společného. Nemá a neměl. U legend se to bere jinak. Djalma není z tohoto světa, a proto nemohl zemřít.
Není mnoho příležitostí, kdy se v Čechách můžeme podívat, jak vypadá mezinárodní mládežnický fotbal. Koncem srpna máme šanci. Na severu Čech proběhne 20. ročník Turnaje o pohár Václava Ježka. Šanci máme, ale koho to zajímá, ten má smůlu, anebo musí mít víc času.
Zkuste to obráceně. Představte si, že v evropských pohárech hrajete proti velkému klubu z ligové soutěže, která je dle koeficientu UEFA o nějakých sedm míst nad vámi. Soupeř vás točí jak na kolotoči, ale vstřelíte dvě branky a uhrajete nezaslouženou remízu. Po takovém zápase se vrátíte domů a víte, že nemáte vyhráno, ale cítíte krev.
Zpívá falešně? Nevadí. Ve studiu upravíme. Nemá prsa? Nevadí. V rádiu to není vidět a na těch pár fotek do časopisů jí nějaká půjčíme. Hlavně ať se umí podepsat a je vysoká, protože na trhu je poptávka po vysoké holce, která má nahoře před našima a Ministerstvo školství ji může použít pro písničku při kampani o důležitosti učňovského vzdělávání. Oni mají peníze a my dodáme zpěvačku.
