20.06.2014 - Lvi, šachy a štěstí, ta mrcha, muška zlatá

Název obrázku: 2014-06-21 21_31_47-166

S jedním lvem moc slávy nenaděláte, a proto si musíte pomoci i jinak. Někdy jste trochu liška, jindy had, a když doba žádá, nestydíte se počkat s klackem za stromem a soupeře hezky zezadu trefit přes šimpány.

Na něco takového jsou Angličané moc rytířští. Když to nejde, přidají, ale nezmění. Opravdový fotbal je jinde. Ty nejlepší týmy mají vyšší kulturu držení míče ve středu pole, a když míč ztratí, vědí, kdy přepnout do vysokého presinku, a kdy je lepší odcouvat a počkat si na soupeře v bloku. Angličané si při držení míče nevyhoví, v přípravné fázi si nepomohou a po ztrátě míče přiliš často rychle padají do bloku a čekají, co s nimi soupeř provede.

Nakonec i to mohlo stačit k postupu. Každý z ních umí kopat. Kdyby se dovednosti a kvalita hráčů jednotlivých týmů sčítaly, Anglie by se dostala hodně vysoko. V kolektivních sportech, ale je potřeba kvalitu a dovednosti jednotlivů násobit. Přeci jenom 3+3+3 = 9, zatímco 3 x 3 x 3 = 27.

Fotbal je jako šachy. Fotbalový trenér to má těžší než šachisté, protože králové, dámy, jezdci, střelci, věže a pěšci nemají svoji hlavu. V šachách si budujete pozici, občas počkáte, jindy udeříte, ale vždy vidíte několik tahů dopředu. To fotbaloví Angličané neumějí. Rozeběhnou se, na konci narazí a běží zpátky. Když to nestačí, přidají, ale nezmění.

Stejně to mohlo stačit na postup. Rooney měl dát tři góly a nebylo co řešit. K tomu pomezní rozhodčí mohl dvakrát zvednout praporek. Nestalo se. Il Pistollero to dvakrát trefil z hranice ofsajdu a lvi pomalu balí kufry. Fotbal je krásný a nevyzpytatelný.