Ve Švýcarsku se to s fotbalem má jako u nás ve Střezivojicích. Krajina je zvlněná, a proto jednu půli útočí do kopce domácí a druhou půli hosté. Na samotě za vsí na Kokořínsku je uprostřed hřiště skála. Ve Švýcarsku pro změnu sníh. Na fotbal se nehodí ani jedno.
Ve Střezivojicích to respektují. Oproti tomu ve Švajcu to vypadá, že přírodní zákony pro ně nic neznamenají. V Schöneweiss, v Sudetech se naučil kopat do míče jenom nějaký Štamfest. Neodráželo se to od něj a ze středového kruhu vymetal ze šibenic pavouky. Ve Švýcarsku mají takových frajerů víc. Dokonce z nich složili celou jedenáctku a tu poslali dělat slávu do Brazílie.
U některých Švýcarů jména napovídají, že jejich rodiny nemusí být zrovna starousedlíci. Někteří z nich se narodili mimo Švýcarsko. Mnozí z nich mají kořeny na Balkáně. Nejeden v Albánii.
Něco u nás v kotlině mezi kopci děláme jinak než oni v horách, ať již se jedná o fotbal, anebo o vztah k jiným, než jsme my. Kdo ví, jestli by Shaqiri nekradl v Polabí okapy, kdyby se jeho rodiče spletli a zamířili mezi naše kopce místo jejich hor.