Znáte to. Když není břitva i šídlo oholí. Nemáte dvacku, abyste mohli jet na voze, musíte pěšky za vozem. Ve Spartě neměli pravého obránce a místo, aby se holili šídlem a táhli se pěšky za vozem, to vypadá, že trefili jackpot.
Nějak jsem tomu nerozuměl. Klub s ambicemi chtěl bojovat o místo na slunci s útočníkem, který nijak neoslňoval při hostování ve Viktorii Žižkov. Pavel Kadeřábek by se přetrhl a rozdal, ale na velký fotbal měl jenom srdce a charakter. V televizi vídáme, že na pravém křídle je potřeba ještě něco navíc a to jsem neviděl ani na Žižkově, ani po návratu na Letnou.
Potom se nebylo čím holit a dvacka na cestu vozem se utratila za obránce ze Slovanu Bratislava, který nepřesvědčil, a zrodila se hvězda. Jednou se budu muset zeptat trenéra Lavičky, jestli viděl, až tak daleko dopředu, a zda v době, kdy z Pavla Kadeřábka začal dělat obránce, tušil, že může trefit jackpot.
V titulku mám ještě otazník. Ten zmizí, až Pavel Kadeřábek narazí na opravdového kosa a vygumuje ho z trávníku. Nic naplat, ale obránce především musí umět bránit. Pokud si Pavel Kadeřábek poradí s opravdovými křídly v některém z evropských pohárů, potom místo otazníku přijde vykřičník a Pavel Kadeřábek odejde z Letné do dobrého klubu v dobré lize.
Pánové Grygera, Jankulovski a Ujfaluši by mohli mít zdatného nástupce. Pro mladé adepty nejen kopacího míče by mohlo být poučením, že Pavel Kadeřábek měl vždy charakter a velké srdce a teprve po čase se z něj stal Pan fotbalista. Obráceně to nejde.