18.07.2014 - Čtyři nejsou sedm, ale někdy mohou být i víc.
Název obrázku: 2014-07-17 19_24_36-214
U nás ve výčepu víme o Trenčíně jenom to, že nedaleko bývá Katarína, ale ani po pěti zelených se nedokážeme shodnout, zda je malá, anebo krásná, a proto půlka hospody huláká, že nedaleko od Trenčína bývá malá Katarína a druhá polovina lokálu zpěv bojkotuje a objednává další rundu na zdraví krásné Kataríny. My, co tak brzo nezpíváme, o Trenčíně víme, že se tam hraje dobrý fotbal.
Včera k zápasu Evropské ligy přijela Vojvodina Novi Sad. Není to žádná jedenáctka sportovního kroužku z loutkového divadla a nepřijeli zatáhnout oponu před svým vápnem a čekat na konec. Snažili se nenechat domácí rozehrát, vysoko napadali, a když to šlo, věděli kudy běžet dopředu. Nebylo jim to nic platné. Dostali čtyřku a šli na párek.
AS Trenčín není ACS Sparta a Vojvodina není z Estonska. Čtyři vstřelené góly není sedm vstřelených gólů, ale může to být i víc. Sparta je přeci jenom Sparta, Talin není v Srbsku a Letná nejsou dvě tribuny v Dubnici, kde AS Trenčín musí hrát zápasy evropských pohárů.
Nevím, s jakým rozpočtem se dělá v Trenčíně fotbal, ale úřadové všech českých ligových týmů by se měli vydat pod hrad Matúše Čáka, aby se podívali, co všechno je v malém městě možné. Za jedno nedělní odpoledne si nevšimnou toho, že hra AS Trenčín má po několik sezón stejný charakter založený na držení míče, vířivém pohybu, krátkých přihrávkách a odkrývání prostorů na útočné polovině s následnou časovanou přihrávkou útočníkům. Za jeden zápas by si ale mohli všimnout, že se správnou diplomacií a s využitím kontaktů je možné i do malého slovenského klubu přivézt zajímavé hráče ze zahraničí.
Dnes se podívejte, koho Trenčínu vylosují do příštího kola, a v srpnu si udělejte výlet kousek za hranici. Na hradě jsem ještě nikdy nebyl, ale fotbal za to stojí.