Dnes bez fotbalu, což o kvalitě fotbalu ve Slovinsku vypovídá víc, než dlouhé povídání. Přesto není mnoho lepších míst, kam jet na fotbal.
Slovinský tým se pral s Nory v Evropské lize a na stadionu bude víc lidí zítra ráno, až přijdou ženské s košťaty zamést tribunu. Nebylo to sice až tak zlé, ale lepším se to stalo, když sudí naposledy pískl. Stačilo se vrátit dva kilometry do hotelu. Ten je v Itálii. Vedle je bar a v něm červené z okolních kopců.
Komu se nechce až do Gorice, tomu bude stačit Maribor. Tam na jedné straně řeky mají kopec, ze kterého se jezdí Světový pohár na lyžích, a přes most je stráň s vinohradem. Chvilku před půlnocí vejdete do prázdné kavárny, k vínu poprosíte o něco lehkého, ale kuchyň už je zavřená, a proto dostanete jen olivy, sušená rajčata a noblesní sýr.
Červeného si dáte dvě skleničky, na účtence najdete sedm euro, a když číšníkovi poděkujete a dodáte, že to bylo skvělé, on na to řekne : "And it is what matters." Pražáci by to možná přeložili jako "a vo tom to je."
V kotlině to určitě umíme přeložit i jinak, ale mnohem lepší bude, když za něčím podobným nebudeme muset do kraje, kde fotbal je tak zvláštní, že se na něj dnes ani nedostalo.