29.08.2014 - Může za to UEFA?

Název obrázku: 2014-08-28 23_47_25-147

K tomuto vyjádření lásky k fotbalovému orgánu vede naše polské přátele skutečnost, že UEFA se patrně řídila pravidly, která jsou pro všechny stejná, a které by všichni, kdo se hlásí do soutěže, měli znát.

Dneska už je zná každý Lojza u nás v kotlině, ale v managementu polského klubu si je buď zapomněli přečíst, anebo je špatně pochopili. Hráč, který je v trestu, si nemůže trest „odesedět“, když není napsaný na nějakém seznamu. Hráč, který na čtyři minuty nastoupil do rozhodnutého dvojzápasu, sice ve třech zápasech nehrál, ale klub ho předtím nenapsal na soupisku hráčů, které nahlásil pro první kolo Ligy mistrů.

Všichni tento příběh známe a všem nám je Poláků líto. Jen si nejsem jistý, jestli naši polští přátelé mají hledat chybu jinde, než ve vedení svého klubu. Pravidla jsou prostě pravidla a hranice jsou hranice. Když hranice překročíme, přestává být hranic. Když pravidla nedodržujeme, přestává být pravidel. Míč, který je milimetr za čárou, je prostě milimetr za čárou. Bude Federer smlouvat s rozhodčím na empiru, když jeho fantastický úder při mečbolu, na který soupeř nemohl reagovat, skončí podle „jestřábího oka“ milimetr v autu? Bude protestovat, když skončí půl milimetru v autu?

Sebevíc si můžeme myslet, že UEFA přiřkla tři body a skóre 3:0 Celticu díky síle britské libry ve srovnání s polskou zlatkou, ale nebýt selhání na polské straně, nic takového by se nestalo. Sebevíc nás může naštvat městský policajt, který chce pokutu za rychlost překročenou o pouhý kilometr, ale pravidla jsou pravidla.

Potom se ale také můžeme zamyslet nad tím, zda je důležitější litera zákona či duch zákona…