Umělá tráva čtvrté generace je svinstvo. Pátá generace nebude o nic lepší. S kopačkami to je podobné. Ty včerejší už za nic nestojí. A tak to je se vším. Ještě, že aspoň počasí drží a není ani moc horko, ani moc zima, protože jinak by to ž vůbec nešlo. Není lehké se v těchto šílených podmínkách stát fotbalistou.
Nedávno jsem byl v Srbsku. Umělá tráva čtvrté generace je něco jako science-fiction. To dřív v Bělehradu přistane UFO, než se většina tamních začínajících fotbalistů proběhne v pořádných kopačkách po pořádné trávě. O počasí nemluvě. V létě je horko a v zimě je zima.
Za chvíli vrchní zhasne, přinese účtenku a dnešní ligoví dorostenci se stanou muži. Zavřou se za nimi dveře fotbalových skleníků a akvárií, kde si je kluby šlechtí a začne pro ně válka o živobytí. O pár volných míst v profesionální kopané se budou prát i s hochy z bývalé Jugoslávie. Většina z nich se na tento souboj připravovala v podmínkách, do kterých by u nás v kotlině ani psa nevyhnal. Natož ligového dorostence.
Až čas ukáže, kdo je lépe připraven, ale tuším, kde očekávat vyšší motivaci.