05.11.2014 - Úsmev nie je žiadna šifra, úsmev to je šanca premenená. Reakce jsou různé. Někdo říká, že oko za oko a zub za zub. Jiný zase, že jeden kamenem a druhý chlebem. Ve fotbale to je podobné. Někdo mlčí a při příští strkanici po rohovém kopu vám nejdřív prošlápne nárt a navrch zaboří koleno do ledvin. Jiný se jen usmívá.
Těch usměvavých přibývá. Nejznámější je ten v Madridu. CR7. V sobotu jsem viděl jednoho i v dresu pražské Sparty. Nesouhlasil s výrokem rozhodčího a měl úsměv na rtech. Strčili do něj, rozhodčí nepískl, on měl opět úsměv na rtech.
Je dobře, že i u nás v kotlině si hráči berou za vzor velké fotbalisty. Jen nevím, jestli je opravdu totéž, když dva dělají totéž. Nemluvě o tom, že my v Polabí navíc víme, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. V Plzni se smáli domácí. Pro hráče Sparty budiž nadějí, že to nebylo naposled. |