11.11.2014 - Kašpara na lavici viděti, otázky si klásti.

Název obrázku: 2014-11-09_16_08_4493

O klub se jedná ve své zemi ten největší a trenér je velké fotbalové jméno minulosti velké fotbalové země v kopcích za naší kotlinou. V ligové tabulce je klub někde uprostřed mezi kukuřicí a Balatonem, ale na lavičce se odehrává divadlo jako z Ligy mistrů.

Trenér skáče a gestikuluje víc než komentátor ze znakové řeči v televizním přenosu z Velké pardubické steeplechase. Hráči na hřišti nereagují. Za velké peníze odvádějí málo muziky. Někteří z nich ještě mají velká jména, ale kariéru již za sebou a ti ostatní jsou jen ti ostatní.

V pátek vyhráli malé městské derby. Vítězný gól padl v samém závěru z velice sporné penalty. Až mne napadlo, že trenér by se měl stydět. Nestyděl. Křepčil a jásal, jako kdyby tu pardubickou vyhrál s žokejem Váňou v sedle. Proč ne. Taková již je doba.

Na závěr jen obecná úvaha, zda by trenéři neměli přes týden trénovat a o víkendu ukázat, co své svěřence naučili. Co vlastně od pondělí do pátku dělají, když při zápase musí trenér vyhánět obránce z vlastní poloviny, útočníky na vlastní polovinu vracet, organizovat standardní situace, vysvětlovat hráčům, kam to kopnout a kdy se rozeběhnout a kdo ví, co ještě?