S tutovkami to je jednoduché. Jsou tutové. A vyjdou. Barcelona, Plzeň, Juventus, všichni gólem v poslední minutě. Až o víkendu půjdete s tiketem, dejte tam pořádnou nálož proti hochům z bulharského klubu Marek Dupnica. To je tam, kde skončil váš Mercedes.
V neděli jsem Marek viděl na vlastní oči. Hráli proti CSKA Sofia. Ta to měla do Dupnice asi 60 kilometrů. Několik posledních z nich je lemováno nekonečnem prodejen ojetých automobilů. Potom se sjede ze silnice, projede sirotčincem a jste na stadionu.
Zápas Marku Dupnica proti CSKA nebyl podobný ničemu, co si dovedete představit. Možná, kdyby Dukla přijela do Holých Vrchů a v poháru České pošty si to na rozmáčené louce rozdala proti místnímu kroužku kovářů, slévačů a brusičů kos.
Domácí s vyhrnutými rukávy a hosté v bílém. Řezníci a proti nim opravdový brazilský špílmachr, křídlo z Portugalska, druhé z Kapverdských ostrovů a v záloze Španěl z Nigérie. K nim ještě Chorvat a Rumun a pár Bulharů.
Domácí nedoufají v záchranu a hosté sní o titulu. Pro nezasvěcené jasná tutovka. Jenže proti byl Ludogorec Razgrad. Dle znalců místních poměrů měli domácí slíbený tučný bonus, když neprohrají. Neprohráli. Domácí se sice nedostali za půlku, ale fotbal se hraje na góly. Hosté neproměnili nejméně čtyři „tutovky“, k tomu se netrefili ani z jediné penalty, ke které rozhodčí našel odvahu a potom byl konce. Nula – nula.
Nyní o víkendu se nebojte položit rodinné úspory na Lokomotivu. Hráči Marku se v neděli vydali ze všech sil, a kdo ví, co od pondělí dělali s mimořádnými prémiemi. V Sofii prostě nemají šanci. Tutovka jako Brno.
Na závěr snad jen, že sice nesázím, ale i kdyby, tak jsem ještě nikdy nic nevyhrál.