04.12.2014 - Z gauče ke hvězdám.

Název obrázku: 2014-12-04_09_15_0651

O víkendu byla plná televize jedné vysmáté, blonďaté fúrie –zde mi prominou ti, kteří si také klikli na Wikipedii, aby si přečetli, že v římské mytologii jsou Furie (latinsky Furiae, j.č. Furia) bohyněmi pomsty a kletby, kterým v řecké mytologii odpovídají Erínye, jenž vznikly z krve Urána poté, co ho jeho syn Chronos zabil. Pavel Nedvěd není ani pomsta, ani kletba, nýbrž to byl stachanovec, který se k voskové soše v Praze dopracoval prací a ještě před tím dostal ten Ballon d'or.

Josef Masopust nemá sochu z vosku, nýbrž sochu opravdovou a nikoliv v muzeu, ale u vchodu na Julisku. K tomu francouzskému zlatému balónu se dostal z kanape. A jak to vím? Tak poslouchejte! Řekl mi to nějaký Pavel. Ota.

V antikvariátě u nás na vsi jsem si včera koupil jeho knihu „Cena vítězství“ a tam se hned na jednadvacáté straně píše o panu Masopustovi, že „doma si lehal na otoman a na špičkách zvedal aktovku. Za ta léta tréninku to udělal možná milionkrát. Potřeboval posílit nohy, aby měl jistotu ve hře.“

Ten svět není až tak složitý. Stačí se od rána do večera nezastavit a potom se svalit na gauč. S aktovkou.