Žijeme tady na vsi. Na jaře zasadíme, na podzim sklidíme. Každý si lehneme, tak jak si usteleme. To u vás ve městě se pije jiná káva. Ráno v kavárně, v poledne na obědě a večer v baru. My na vsi do bandasky vyfasujeme bramboračku a do termosky černou špínu z bukvic a s tím musíme vydržet až do večera, kdy se stavíme na jedno. Ve výčepu běží televize a tam mluví o tom, že s těmi fotbalovými akademiemi to je nějaké divné.
Chlapi, co rozumí všemu, si nechali nalít druhé a přeladili bednu na jiný program, aby věděli, co se děje v Ulici a v Ordinaci, pro případ, že by doma museli strávit zábavný večer s manželkou. S těmi akademiemi ji nebudou při večeři obtěžovat. Sami z toho mají hlavu jako včelín. O tom Vrbovi četli, že nejdřív trénoval nějaké děti, potom trénoval větší děti, až se prokousal k reprezentaci. Mysleli si, že by o tom měl něco vědět.
U nás ve výčepu z toho máme zmatek. Po několika rumech některé z chlapů dokonce napadlo, jestli je ten Vrba vhodný k reprezentaci, když ti, kteří tomu rozumí v televizi a v novinách, říkají, že Vrba je vedle jak ta jedle.
Nastalé paniky v lokále využila výčepní a každému z chlapů nalila po panáku černého šviháka z Plzně -Božkova, protože nic lepšího proti chmurám v lékárně nemá. Po té co někteří rundu otočili, se zdálo, že ráno bude v alejích, co uklízet. Všechno skončilo jinak. Někdo se podíval na internet a našel, že český fotbal je zachráněn. Probudili se Blaničtí rytíři. Akademie budou, jak mají být. Až čas ukáže, zda dobře nám tak.