U nás v kantýně se topí po celý rok. Topí se nikoliv utopenci, nýbrž v peci. To je taková věc, co dřív bývala skoro v každé chalupě. My jsme tady takoví zápecníci. Od jara do jara sedíme v teple a všemu rozumíme. Dříve jsme tomu rozuměli o Lidovou demokracii a Svobodné slovo lépe. Dnes hospodská odebírá jenom nějaký obrázkový časopis o vaření, a nejen proto v tom občas máme zabijačkový guláš.
Včera chlapi mudrovali o Kadlecovi, co se vrátil do Sparty. Dostal co proto, frajírek jeden namachrovaná. Až na nás kantýnská musela otevřít dveře, abychom se zchladili. Říkala něco o tom, že sami jsme v životě dokázali lejno, ale do mladého kluka se budeme navážet, protože se nenaučil německy. Prý jsme banda blbců, co se nedomluví ani česky, a kdybychom tenkrát nemuseli na vojnu, tak jsme v životě nebyli dál, než s kozama na pastvě. A měla pravdu. Škoda, že to nebylo s těma jejíma.
A pokud by vás zajímalo, co ještě o tom Kadlecovi říkala, tak někdy přijďte k nám do kantýny a ona vám to zopakuje. Prý ještě uvidíme. Je to Il Pistolero a těch není nikdy dost.