Včera v noci to u nás ve výčepu žilo. Hospodský se držel pod krkem s řezníkem Větvičkou, tomu kramflekem vyťukávala na záda vzkaz manželka od hospodského, tu jsme my ostatní odtahovali od kočkujících se chlapů, a když se nám to povedlo, tak si zula i druhou botu a dala nám co proto. Příčinou všeho byl trenér Příbrami Tobiáš.
Naše hospodská vyrazila do Prahy na fotbal, a protože tomu nerozumí, nic jí nebránilo, aby vytáhla pletení a štrikovala taťkovi šálu. Díky tomu byla jediná, která v první půli na tribuně neusnula. Ve druhé půli zamávala Vaškovi a šla domů, protože jí došla červená bavlnka a bez té se pořádná šála nedá uplést. Cestou domů si na internetu přečetla, že trenér Příbrami Tobiáš řekl, že v určité fázi hráli dobře. S tím za námi přišla do výčepu.
Řezník Větvička se neudržel a řekl jí, že tomu vůbec nerozumí a že Příbram byla jako ovce, které vedou na porážku. Do odborné, fotbalové diskuze vstoupil hostinský poznámkou, že berani kolem sebe kopou. Větvička opáčil hospodskému, že tomu tak není, protože by si toho musel všimnout a paní hospodské řekl, že ti zelení byli kroužek nešťastníků, který si nedokázal přihrát.
Hospodský chytil Větvičku pod krkem, ten mu na oplátku vylil zbytek piva doprostřed kolečka týlních vlasů, kterému se říká pleška. Hospodská zula střevíček a zbytek už znáte. Mariášník Lojza, který všemu rozumí, k tomu řekl, že u nás na sále bylo víc intenzity, vzrušení a zábavy než na Letné. To si nedovolím posoudit, protože jsem neviděl ani zábavu v kantýně, ani rvačku na Letné.