U nás v kantýně tomu rozumí každý, a proto, když ten cizák od novin řekl, že nemají lavičku, naše hostinská na něj vyrukovala s vařečkou v ruce, protože neznalost ligových trenérů se u nás neodpouští. Chlap se nevylekal. Odložil noviny a hospodské pravil, že pokud nezná rozdíl mezi velkým a malým „L“, potom ať se vrátí do kuchyně.
V celém lokále nebyl nikdo, kdo by se naší Růženy zastal, a proto to nikdo neuděl. Vytrhl cizímu chlápkovi noviny z ruky, nalistoval sestavy a četl.
Zde musím odbočit. Ptáte se, kdo tomu cizímu chlápkovi vytrhl noviny z ruky, nalistoval sestavy a začal číst? Obzvlášť, když ten je předtím odložil? Zamyslete se! Přemýšlejte! Já nebudu.
Cizí chlap poslouchal. Všichni v lokále poslouchali. Po brankáři obránci, za nimi záložníci a nakonec útočníci. Potom došlo na lavičku. Jména náhradníků zašuměla lokálem a jedním uchem tam a druhým ven. „Neříkal jsem vám to?“, zeptal se ten cizí chlap.
Kantýnská stále držela vařečku v ruce jako výpravčí stanice, když po první koleji projíždí rychlík na Kunžvart. Cizí chlap si nasadil klobouk a odešel.
Pokud jste dosud nepřišli na to, kdo cizímu chlapovi vytrhl noviny a začal číst sestavy, tak nezoufejte. Není to důležité. Radši se podívejte, kdo z lavičky tomu boji o titul může pomoc.