Fotbal je fotbal, ale láska prochází žaludkem, a proto dnes víc o Gothaji, než o Gottovi. Váš vztah k této základní dvojici české kultury je vaší volbou. Stejně tak je naší volbou, jaký salám si dáváme s octem a cibulí a co nám k tomu hraje z rádia.
Nyní jsem v Chorvatsku, a co jsem viděl, tak tady nemají na výběr. Přijdete do restaurace, dáte si salát a on je z čerstvé zeleniny. Dáte si sýr a není z umělé hmoty. Chcete kousek salámu a dostane šunku vařenou a uzenou a syrovou a k tomu pár koleček salámu, co není Gothaj.
O tom, že se v Chorvatsku nesežene pořádná ryba, je škoda mluvit. Chcete si dát něco z moře a ono to je odporně čerstvé. Žádná zmražená a rozmražená hmota, která chutná po polystyrénu, a proto se může vydávat za ledacos.
Až mne z toho bolí hlava, na což by mohla pomoci sklenička červeného. Vrchní vám přinese něco, co je tak husté, že by se to dalo nožem krájet a v šátku nosit.
Ještě, že už odtud jedu domů. Ke vší smůle by ještě scházelo, abych zítra zavítal na fotbal a ono se to kulaté od nich neodráželo. Divná země. Gotta z rádia neuslyšíte, Gothaj neznají, červené není obarvená voda a někteří umí nakopnout míč.
Budiž nám útěchou, že na tu jejich fotbalovou ligu nikdo nechodí. Asi nemají čas. Posedávají v restauracích a po kavárnách, kde si povídají o fotbale.