Za vsí máme louku. Kráva žádná. Sem tam vůl. Ani nezabučí. Navrtali nám tam díry velké na tenisák do těch zapíchli praporky a my tam chodíme s takovými tyčkami a hledáme míček. Někde tomu říkají golf.
V kulečníku to bylo, že když nevíš, co hrát, tak máš zahrát dvacet. Tady, když nevíme, co hrát, vyndáme telefon, na youtube si zadáme, co nás trápí a podíváme, jak to hrají profesionálové.
Včera jeden radil, jak se to naučit, jako Tiger Woods. Říkal, že k tomu nám nepomůže dívat se, jak to hraje vašnosta z BMW. To se prostě musíte dívat na Tigera Woodse. Nejdřív se několikrát podíváte a snažíte si Tigerův pohyb rozfázovat a zapamatovat. Potom si lehnete do postele, zavřete oči a představujete si, že jste nejvíce vydělávající sportovec na této planetě. Nemyslíte přitom na velký domy a hezký holky. Myslíte na odpal. K jamce přicházíte jako Tiger, stojíte jako Tiger (Vy! Nikoliv vám!), jdete do nápřahu jako Tiger, projdete míčkem a díváte se jak kdesi v dálce zapadne přímo do díry.
Druhý den jdete za ves na louku a zkoušíte realizovat své postelové představy. Není to nic složitého. Říkají tomu vizualizace. Něco podobného známe od nás z výčepu. Pijeme jako Dáni a potom si chvíli myslíme, že jsme v Kodani. Tak krásně v tu chvíli u nás na vsi jest.
Napadlo mne, že by něco podobného šlo využít i v kopané. Přijdete k zrcadlu, myslíte si, že jste Beckham, ale moc vám to nejde, a proto zajdete ke kadeřnici a proměna je hotová. Na Pšovce mají v záloze Beckhama! Minimálně do té doby, než rozhodčí zapíská.
Na závěr snad jen, že Ronaldem z titulku zde nemyslíme toho svalnatého fešáka z Realu, nýbrž současnou podobu kdysi slavného brazilského šutéra.