U nás ve vsi máme jenom jednu kantýnu, a proto jak holoubci čočku ráno přeberou, tolik v ní k obědu máme hrachu a peří. Podobně se to s konkurencí má v chorvatském fotbale. Na návsi je GNK Dinamo Zagreb a všichni ostatní žmoulají čepici v ruce a perou se o to, co zbude.
Chorvatská reprezentace do 17ti let bude patřit k favoritům finálové skupiny evropského šampionátu. Jen málokterý z hráčů v tomto výběru není z Dinama. Zatím. Zde odbočím a dodám, že vás nechci strašit, ale vím, kdo kvalitou hráčů na tomto šampionátu oslňovat nebude. To ale nebudeme sami. Poprvé se bude hrát finále se šestnácti týmy a tak nešťastníků bude víc.
Nevím, jak to v tom Záhřebu dělají. Na celém světě víme, že není lehké se zlepšovat bez konkurence. Ostatně pro důkaz si v poledne můžete přijít k nám do kantýny. V té fotbalové, chorvatské konkurenci by sokem Dinama měl být Hajduk Split. Včera se tyto dva kluby potkaly v dorostenecké lize U-15 a U-17.
Ve starších žácích to nebyl až takový rozdíl. Hosté ze Splitu byli v průměru o půl hlavy vyšší a několik hlav těžší. Prý to má něco společného s rozdílnou genetickou výbavou v Dalmácii a v Záhřebu, ale také s rozdílnou filozofií výběru fotbalistů v obou klubech.
V zápase staršího dorostu již to byla srážka splitské lokálky s mezinárodním rychlíkem. Podobný, ale spíš mnohem větší, je rozdíl v kvalitě mezi Dinamem a ostatními ligovými kluby. Jedním z důvodů je, že Dinamo Zagreb bez skrupulí koupí to nejlepší, co v Chorvatsku obouvá kopačky.
Přesto nechápu, jak v lize, kde sehrají dva slušné zápasy do roka, dokážou vychovat nejlepší evropské fotbalisty ve své věkové kategorii. Pro ilustraci jen, že k dnešnímu dni mladší dorostenci GNK Dinama Zagreb sehráli 21 ligových zápasů a všechny vyhráli při celkovém skóre 80:8.