20.04.2015 - Bulharský salát.

Název obrázku: 2015-04-19_19_39_3388

V Sofii na kopanou zapomeňte. Kopají se tady leda do límečků. Fotbal bída, ale z každého místního stadionu vidíte kopec za městem a na něm je ještě sníh a můžete si jít zalyžovat. Vlek stále jezdí. Večer si skočte do opery. Včera se nezpívalo ani nemluvilo. Jen tam hopsali a říkali tomu balet. První poločas prospíte, o přestávku si nedáte pivo a párek, nýbrž sklenku šampaňského a druhý poločas je kratší, ale zato se dlouho nastavuje. Ne snad, že by rozhodčí potřeboval, aby domácí vyrovnali. To jen diváci po zápase tleskají hráčům a hráčkám. Sedačky při tom nevytrhávají. Jen na nich stojí a křičí „bravo“ a plácají do dlaní.

Na večeři si skočte o ulici níž. Od baru v přízemí vás pošlou do patra. Salát jsem již zmínil. O bramborový se nejednalo. Hlavním chodem přišel mladý skopec svatého Jiří. Alespoň tak bylo jehněčí prezentováno v programu, kterému říkali menu.

Jeden Bulhar mi poradil, že k salátu si musíte dát rakiji a tak jsem si dal rakiji. Se sklenkou červeného, kávou a trochou vody to stálo asi sedmnáct euro, což je méně než dvakrát tolik místní měny. Dole u baru mi bylo líto odejít bez druhé sklenky rakije. Barman sáhl do mrazáku a nalil trochu místního slunce. Vnucoval jsem mu nějaké bankovky, ale ubránil se. Ta sklenička byla na účet hospody. Ani jsem mu neřekl, že to by se u nás ve výčepu nestalo.