30.04.2015 - Viděli jsme v Senici fotbal budoucnosti?

Název obrázku: 2015-04-29_17_27_3598

V pondělí jsem v Londýně viděl finále Anglického poháru do 18ti let mezi Chelsea FC a Manchester City FC. Nechci srovnávat jablka a hrušky. Chápu, že do Anglie si mohu pořídit ty nejlepší dorostence, na které ukážou a v kotlině, stejně jako pod Tatrami, se může blýskat jen z toho, co místní vody na lučiny přinesou.

Jedno ale nechápu. V Anglii se nehrálo o suché z nosu, ale před několika tisícovkami diváků o opravdový pohár a přesto hráči obou týmů věděli, že míč musí jít od gólmana k obráncům od nich do zálohy a následně do obrany a hráči obou týmů se takto snažili hrát i s vědomím toho, že v kombinaci mohou udělat chybu. A že jich udělali.

V Senici na něco takového nebyl prostor. Míč se dostal k brankáři a ten do toho řachl někam dopředu, kde se to dvakrát odrazilo a kdo to našel, ten to měl. Míč se dostal ke stoperovi a ten neriskoval ve snaze dostat míč na zem, pod kontrolu a ke spoluhráči. Stoper do toho řachl někam dopředu a tam se to odrazilo a kdo to našel, ten to měl. Odrazilo se to k záložníkovi a ten jen výjimečně zariskoval a pokusil se dostat míč na zem a pod kontrolu a uvolnit se a nahrát útočníkovi. Záložníci to obvykle řachli někam dopředu, tam se to odrazilo a kdo to našel, ten to měl.

Když se na Stamford Bridge míč dostal k útočníkovi, ten hned vyzkoušel obránce v souboji jeden na jednoho a občas i uspěl a občas jen udržel míč a počkal, až se kolem něj prořítí nabíhající krajní obránce, aby mu to posunul.

Zkuste se podívat na záznam ze Senice a spočítejte, kolikrát útočníci uspěli v souboji jeden na jednoho a jaké se jim dostalo podpory krajních obránců.

U nás na vsi tomu nerozumíme, ale někteří si myslí, že když to budeme jen kopat co nejdál od naší branky a tam se o to prát, tak se nám může stát, že fotbalový svět tu branku zamkne a na opravdový fotbal se budeme dívat jenom přes plot. Možná to ale je všechno jinak a budoucnost ukáže. Vždyť sichr je sichr.