06.05.2015 - Dnes o tom, jak se na malém městě nevyplatí, jít štěstí naproti.

Název obrázku: 2015-05-03_19_04_29-166

Představte si, že jste v černém, ale nikoliv na pohřbu, nýbrž svině, jak vás titulují místní kultivovaní a v puse máte píšťalu a během dvou vteřin se musíte rozhodnout. Obě rozhodnuti jsou správná. Nebylo to v malém vápně, útočník vyskočil, brankář vyskočil, ale netrefil míč a upadl.

Možná si během té vteřiny vzpomenete, že přes týden chodíte za pár tisícovek do Kolbenky a doma máte manželku, která syčí, když sedáte na kolo a jedete přes les odpískat zápas Horní proti Dolní. Během druhé vteřiny si vzpomenete na toho chlápka, který vás poprosil, abyste to pískal objektivně, a kdyby z toho nakonec byly tři body pro jeho barvy, tak vám na cestu přibalí nějakou tu výslužku, aby se vám lépe šlapalo.

Každý sudí je jiný a většina něco tak nehorázného odmítne a zapas zapíská podle svého nejlepšího svědomí. Jenže jak,když gól sice správně neplatil, ale nikdo by se nedivil, kdyby rozhodčí ukázal do středového kruhu? Gólman tam byl pozdě.

Doma je hned větší pochopení pro ten kulatý nesmysl, když se nevracíte s prořízlou galuskou, ale z kabely vypadne tu králík a pár vajec a jindy slepice a zelenina do polévky a to jenom proto, že ctíte fair-play a přitom víte, které rozhodnutí je správné.

Vyprávěl mi jeden, který v zájmu svého provinčního klubu, pomáhal rozhodčím správně vyhodnotit některé hraniční situace, že taková dobročinnost má i nevýhody. Hrajete stejně,ale najednou se namísto obvyklého boje o záchranu, začínáte víc obávat případného postupu.

Takové starosti nejsou nic příjemného. Hráči, co před rokem sedávali v koutě, kde ně nebylo vidět, dnes sedí u baru a řeší, kdy dostanou prémie za body. Chudáci funkcionáři. Najednou je všechno dražší. Nejenom místní borci chtějí víc peněz. Najednou i to fair-play víc stojí. Čemu se divíte, když hrajete o postup?