07.05.2015 - Pralinky, ryby, anebo papriky?

Název obrázku: 2015-04-20_19_33_0658

Přetlačili jsme Slovinsko, jejichž nejlepší střelec se dosud trefil skoro v každém zápase, ale my jsme mu nedali čuchnout a navíc jsme se trefili z přímého kopu, se kterým Slovinci moc nesouhlasili. Historie se neptá. Body jsou doma.

O pár hodin později jsem viděl Chorvaty, jak před deseti tisíci diváků porazili domácí Bulhary. O dalších pár hodin později jsem seděl v hostinci a poslouchal ty, co se také tváří, že tomu rozumějí. Moc jim nevěřím. Každý hraje nějakou svou hru a shodnou se až večer u televize, když řeknou, že Messi je Bůh.

Neřeknu vám, kolik jmen si v zápisníku tlustě podtrhli. Asi vás ale nepřekvapí, že všech jiných bylo víc než našich. Marně přemýšlím, čím že to může být. Chvilku jsem si myslel, že by v tom mohli mít prsty ryby a rajčata. Těch je v Chorvatsku dost. Potíž je, že v Bulharsku jich není méně a fotbal tam hrají jako na hokej, kde také patří do širší evropské špičky, ale..

Uvidíme. co přinesou dny příští. Všichni jsou nyní unešení z Belgie. Sice prohráli s Němci, ale fotbalistů plná nůše. Brzy je vyzkoušíme. Možná jim to znechutíme a pošleme je z turnaje domů. Stejně si vsadím, že až se za pár let budeme v TV dívat na Ligu Mistrů, tak tam uvidíme víc chlapců odkojených na pralinkách, než na plzeňském.

Marně hledám, co mají Chorvaté společného s Belgičany, že z obou zemí si tady na fotbalovém veletrhu nákupčí vyberou víc, než z jiných týmů. Rajčata ani pralinky to nebudou a moře také ne, protože Jadran za belgické pláže vymění málokdo. Obávám se, jestli to nemá něco společného s výběrem vhodných typů a následným tréninkem a celkovou výchovou.

Další možností je, že jsme odsouzeni k průměru, protože v kotlině se rodí borci bez talentu na kopání míče kopacího. V tom případě nám nezbývá, než je aspoň pokopat. A tak, hoši moji: Hrrr na ně!