13.05.2015 - Kdeže loňské sněhy jsou.

Název obrázku: 2015-05-11_18_20_32-154

Ptát se v Sofii na loňské sněhy není úplně na místě, protože z centra města byla stále vidět zasněžená Vitoša. Dvoutisícová krasavice dominuje městu podobně jako Praze Hradčana s tím rozdílem, že v bulharském hlavním městě se ještě nedávno lyžovalo. Neptal jsem se na loňské sněhy, ale zajímalo mne, proč v Bulharsku nejsou žádní slušní fotbalisté.

Chlápek, který mi to vysvětloval, toho o dnešním Bulharsku nemusí moc vědět. Přeci jenom již desítky let žije v Barceloně a domů jezdí jen, když musí, což je sice často, ale z Porsche Cayenne nemusí mít ten nejlepší výhled.

Při večeři nejprve vrátil skopové, protože bylo moc tvrdé, naše červené víno vyměnil za své italské, nechal si přinést biftek, mezi sousty telefonoval po půlce Evropy a nakonec mi řekl, že to je jednoduché. Je jiná doba. V Bulharsku si tu demokracii vyložili stejně špatně jako v některých jiných postkomunistických státech. Všichni znají svá práva, ale nikdo nezná povinnosti, všichni chtějí být bohatí, ale nikdo nechce pracovat.

Když on chodil do školy, tak musel mít dobré známky a po škole trénovat a večer na ulici hrát fotbal. Dneska mají všichni všechno, ale hřiště jsou prázdná. Každý chce být fotbalista, ale nikoho nebaví od rána do večera prohánět mičudu.

Neposlouchal jsem ho. Společnost mi dělal losos. Byl vyschlý, ale nevrátil jsem ho. Zapíjel jsem ho bulharským vínem. Přeci jenom nejsem legenda bulharské kopané.

Autor: hns