17.06.2015 - Jak jsme u nás na vsi přišli o trenéra.
Název obrázku: IMG_20140203_02223153
Na vsi nemáme trenéra. Rezignoval. Výbor ho vyhodil. Můžete si vybrat. On říká, že s takovýma budižkničemu se nedá dělat pořádný fotbal. Oni říkají, že to radši budou trénovat sami, než aby platili toho darmožrouta, kterého víc než trénink zajímalo, kdo u nich chytá a kdo to bude pískat. Můžete si vybrat.
Za všechno může Jarda. Do klubu přišel přesně před rokem. Stal se z něj nejdražší náhradník u nás na vsi. Trenér ho tolik chtěl, že přesvědčil předsedu, aby do vedlejší vsi za Jardu poslal půlku koně a dva řádky brambor. Koněm číše trpělivosti přetekla. Předseda se dokázal vyrovnat s tím, že hráči, které si trenér přivedl, za zápas dostali králíka, sami si nechali kůži a maso dali trenérovi. Předseda se dokázal vyrovnat s tím, že hráči, kteří hráli za kupu vajec, si jich nechali tucet a zbytek dali trenérovi se slovy, že budou Velikonoce.
Předseda poslal do vedlejší vsi půlku svého nejmilejšího, jediného koně. Dal by i dva. Pro klub dělá první i poslední, a kdyby to bylo nutné, dal by koně celého. Srdce mu puklo, když viděl, jak trenér přijel na trénink na koni. Přesněji na polovině z poloviny, kterou poslal přes kopec. Předseda tu svoji čtvrtku poznal podle kopyta. Sám ho koval.
Trenérova verze je, že s takovýma budižkničemu se nedá dělat pořádný fotbal. Předsedova verze je, že ten skoták se domluvil s mafiánem z vedlejší vesnice, že donutí výbor, aby mu koupili Jardu, který za kopcem stejně scházet nebude a za odměnu mu mafioso dá půlku z toho, co dostane.
Tady vidíte, jak bohatý je fotbalový život u nás ve vsi. To by se ve městě, natož v lize, nestalo.