24.06.2015 - Dovalil Dovalil?

Název obrázku: 2015-06-24_11_54_0645

Není to nezajímavé čtení. Ti z vás, co mají známé na tom kopci nad Prahou, by jim při kávě mohli připomenout tuto z přes půl století starých vět: „Sebelepší footballový učitel však nedokáže zázrak, kde se ho nelze nadít.“

Nechme ale kopec nad Prahou horolezcům, pokud se tedy jedná o horu, kam lezou, a podívejme se z dubu kamenáče do budoucnosti. Já tam vidím to, co Neprakta nakreslil před desítkami let a vy to bez jeho prominutí můžete vidět nad článkem. Moderní doba si žádá moderní přístupy. Nemožné hned a zázraky na počkání. Jakubovi Dovalilovi nemusí pomoc ani svěcená voda, natož „standing ovation“ zaplněného stadionu po zápase, ve kterém se jeho kroužek ligových vyrovnal mužstvu bundesligových.

Přeji trenérovi, aby již nebyl trenérem, protože tím dostane šanci ukázat, jak je schopným trenérem. Nejdřív bude mít čas na dovolenou a na pár zahraničních stáží a dříve či později dostane nabídku trénovat ligové mužstvo. V normálním světě to chodí tak, jak píše pan Maxim B., že „ od zasetí žitného zrna ke sklizni je třeba deseti měsíců a než se dočkáš plodu z ořechů, kterýs zasadil, uplyne alespoň deset let. Ve fotbale by to mělo být podobné, ale proces se dá urychlit prací sportovních manažerů, chřestýšů, horníků a jiných šedých eminencí. Tam může Jakub Dovalil narazit a nic mu nemusí pomoci, že „trenér – vychovatel a trenér – psycholog, to je samozřejmý požadavek, zrovna tak zjevný, jako jsou nutné jeho odborné znalosti“, jak v roce 1957 napsal nějaký pisálek. Uvidíme. Nicméně Jakubovi poděkování a gratulace.