Čtu noviny. Každý děláme nějakou chybu. Lepší než strkat vypálenou sirku zpátky do krabičky. V novinách se dozvím, co jsem nevěděl. Sirka v krabičce může zapálit dům. Nejsem na to tak špatně. Včera jsem se dozvěděl, že Turecko je víc než Sparta. Říkal to jeden, který nikde nevydržel a o Spartě ví, jako já o české gramatice.
On na té Spartě párkrát byl. Nikdy v rudém dresu. Já na té Spartě také párkrát byl. Nikdy v dresu. V žádném. V gatích a v zimě s kulichem. On byl párkrát na trávníku. Já mnohokrát v hledišti. Byl jsem tam, když jsme porazili Teplice a přesto sestoupili. Byl jsem tam předtím i potom. Viděl jsem Maška i Haška a všechny mezi nimi a mnohé po nich. Viděl jsem vítězství i porážky. V lize i v pohárech. Tolik času jsem tam strávil, a přesto o té Spartě nic nevím, ale jedno vím jistě. Žádné Turecko není víc než Sparta.
V Turecku jsou větší kluby a kvalitnější fotbal než u nás v kotlině. Turecké kluby nabízí větší peníze, ale Turecko nikdy nebude víc než Sparta. To samé vám řeknou sešívaní o Slavii, chachaři o Baníku, klokani o Bohemians.
Ondřejovi Čelůstkovi přeji všechno nejlepší a ať se mu v té Antalyi daří. Něco uvidí, zahraje si na velkých stadionech, něco našetří, ale asi nikdy nebude pořádně vědět, co je Sparta, Slavia či Baník. Taková již je doba.