31.07.2015 - Rusové, Bulharky a Štýrský Hradec.

Název obrázku: 2015-07-30_22_18_0317

Včera večer se v Grazu také hrál fotbal. Soupeřem byli nějací Rusové. Domácí měli smůlu. O údolí dál hrál Dortmund. Ptáte se, co mají Bulharsky společného s místními fotbalisty? Máte pravdu. Málo. Bulharky hrály za pár šestáků a jako o život. Místní kopačky v porovnání se soupeřem také berou jen nějakou almužnu. Možná proto nehráli jako o život.

Proč nehráli jako o život, vím stejně málo, jako nevím, jaké na konci napsat „i“. Tvrdé, protože to jsou kopačky? Měkké, protože to žádné kopačky nejsou, ale všichni víme, že se jedná o fotbalisty?

Bulharský hudební kroužek asi žádného trenéra neměl, což je škoda, protože kdyby ho měl, tak ho holky mohly půjčit místním fotbalistům. Ti sice trenéra mají, ale z tribuny to vypadalo, že trenér nemá mužstvo. Rusové ztratili míč a hned byli všichni pod míčem. Rusové získali míč a hned byli v náběhu. Domácí ztratili míč a tři frajeři šli (anebo …tři kopačky šly… ???) zpátky pěšky.

Rubin Kazaň není Sturm Graz, ale možná proto měli domácí víc běhat. Víc pracovat, ukázat větší charakter. Škoda, že neměli po zápase čas. Mohli se zastavit na náměstí a podívat se, jak se rozdaly nějaké Bulharky. Holky patrně neumějí kopat, ale vsadím se, že kdyby byly na hřišti, tak by dozadu pěšky nechodily. Do jisté míry to má něco do činění s charakterem, ale víc si myslím, že to má něco společného s trenérem a s tím, jak má mužstvo naučené. Ruský trenér měl lepší hráče a naučené mužstvo. Domácí na tom byli obráceně. A Bulharkám se tleskalo ještě dlouho poté, co světla zhasla.