07.08.2015 - Soustředěnost a laciné chyby.

Název obrázku: 2015-08-06_17_00_2796

Před časem jsem četl memoáry hráče jednoho z největších klubů v Anglii. Ač anglický reprezentant, nebyl zdaleka největší hvězdou v klubu. V jedné kapitole psal o atmosféře na trénincích. Prvním pravidlem byla kvalita a náročnost. Všechno se muselo dělat naprosto přesně a na sto procent. Na tréninku neexistovalo, aby hráč udělal chybu.

Zde se patrně divíte, proč plýtváte časem při čtení něčeho tak samozřejmého. Žádný trenér přece nestrpí, aby mu to na tréninku někdo flákal a proto vás nepřekvapí, že pokud někdo chyboval, hrozilo mu až fyzické napadení. Zde si nejsem úplně jistý, zda by se něčeho podobného mohlo stát i u nás v kotlině. Ne snad proto, že trenéři jsou kultivovaní gentlemani. V anglickém klubu hrozilo chybujícímu hráči fyzické napadení od některých ze spoluhráčů.

Hráči, kteří tvořili osu týmu, tak důrazně vyžadovali v tréninku naprostou kvalitu a soustředění, že podle autora knihy se mnohdy mohlo zdát, že se jednalo až o šikanu. A když cholerický gólman s výrazem šílence honil po tréninkovém hřišti spoluhráče jenom proto, že udělal chybu, tak kdyby ho chytil, mohlo se jednat i o trestný čin ublížení na zdraví.

Nevím, jak tomu je u nás v kotlině, ale ve zmiňovaném anglickém klubu sami hráči měli nastavené své vlastní pravidla týkající se kvality výkonu v tréninku a sami jejich plnění od sebe navzájem v maximální možné míře vyžadovali. Věřte tomu, že když hráči překopli zábradlí při tréninku, protože kdyby tomu tak nebylo, tak jim kapitán nakopal prdel, potom se jim málokdy stalo, aby něco podcenili při zápase.

Je docela možné, že v nastolení takovéto pracovní atmosféry v týmu a v klubu je největší tajemství úspěchu jednoho z největších trenérů fotbalové historie.