Vy máte vůli, já mám ledničku. Tu máte taky, ale k tomu máte tu vůli. Já prostě jdu, otevřu a nemám zábrany. Co také jiného s načatým večerem. Sním, co najdu, vypiju, co teče. A přitom by stačilo tak málo a nemyslím tím tu vaši vůli.
Jeden velký fotbalový odborník mi před lety říkal, že největším nepřítelem fotbalistů je volný čas. Musím k tomu dodat, že to neplatí jen pro fotbalisty. Kdybych na noční šichtě svářel obloukem, nemohl bych před spaním vyžrat ledničku. Jednak bych nebyl doma a druhak bych přišel z Kolbenky, padl do peří a spal a spal a spal.
O něčem podobném vědí i v Anglii. Minimálně to je jasné tomu pánovi, co vede tu jejich reprezentaci. Kdysi dávno, když trénoval fotbalový klub v Londýně na předměstí, tak se mi shodou náhod přihodilo, že jsem ho slyšel vyprávět, jaké hráče chce, aby mu do týmu přivedli. Měl v tom jasno. Nechtěl trpaslíky, ač už tenkrát byla v kurzu Barcelona a nechtěl mladé hráče. Ti roupama nevědí, co dělat. Chtěl vybouřené, ženaté hráče, kteří se trochu bojí manželky a k tomu musí splácet hypotéku. U těch se mohl spolehnout na to, že vědí, co je a co není důležité a kde budou po večerníčku.
Pokud máte něco do činění s fotbalem, pamatujte, že největším nepřítelem mladého fotbalisty je jeho volný čas. Na mne číhá jen ta lednice a možná lahev červeného v komoře, ale takový fotbalista má mnohem větší výběr smysluplného trávení volného času a věřte tomu, že není mnoho fotbalistů, kteří svůj volný čas tráví při jiném sportu potažmo ve studovně.