25.08.2015 - Se lžící vás ke každému stolu nepustí.

Název obrázku: 2014-11-08_10_13_4633

Druhý den jsem viděl jeden mládežnický reprezentační tým. Nevím, co hráči dělali ve čtvrtek v noci. Třeba hráli play-station, anebo koukali na další díl ženy za pultem, ale klidně je možné, že nejeden z nich se v televizi koukal na fotbal a možná to bylo i na zápas Žiliny a asi nevěřil svým očím, když viděl, že slovenský tým vydrží hrát v tempu, s celohřišťovým agresivním napadáním a se snahou o kontrolu míče s rozehráním do kombinace od obránců, případně od brankáře.

Druhý den mladí reprezentanti hráli mezistátní zápas a fotbal vypadal, jako jsme zvyklí. Když jsme to měli, tak jsme to kopli dopředu a tam se to odráželo, a když to měli oni, potom jsme se sešikovali na vlastní půlce a čekali, co z toho bude. Myslím, že většina těch mládenců viděla o předchozí noci heroický výkon Žiliny. Nevím, jestli někdo z nich si sám pro sebe řekl něco jako „Trenére, proč zase máme hrát tu vaši nudnou čunču? Proč to nemůžeme hrát jako Žilina a jako ostatní mužstva, které mají fotbal založený na běhání, na vysokém napadání a na kontrole držení míče s nadstavbou okolo soupeřova velkého vápna? Vždyť s tou vaší taktickou nudou možná vyhrajeme nějaký zbytečný turnaj, vás pochválí a za medaili dostanete prémie, ale my se nenaučíme nic z toho, co dělá velký fotbal velkým fotbalem

Jak jsme si říkali nedávno: Když vás trenéři nebudou učit jíst příborem, potom budete jíst celý život lžící.