10.09.2015 - Ze Záhřebu s překvapením.

Název obrázku: 2015-09-07_13_43_26-113

Věděl jsem kam. Tomatová polévka se v Chorvatsku nedá zkazit a farfalle s cukinou na pečených rajčatech byly ještě lepší. To nemůže překvapit nepravidelné návštěvníky Chorvatska, ani zdejší pravidelné čtenáře. Ty ovšem víc než kulinářský průvodce Chorvatskem zajímá, jak to dělají, že za chorvatské fotbalisty se ve světě platí hromada peněz a za ty české jenom hromada.

Zrovna mi včera vyprávěl jeden z velkého českého klubu, že viděl zápas Libercem proti Hajduku Split a on by si vybral možná i dva hráče Liberce a žádného Chorvata. Má pravdu. Potíž je v tom, že dva nejlepší hráči z Liberce budou za pět let dva nejlepší hráči v Liberci a v lepším případě obyčejnými hráči v lepším českém klubu, zatímco dva z hráčů Hajduku budou za pět let hrát ve slušném klubu ve slušné lize.

Nyní věřím, že jste napjatí a plni očekávání a konečně se dozvíte, čím to je. Nedozvíte. Místo toho vám řeknu, co mne nyní v Záhřebu překvapilo. Nevěřili byste, kolik je v Záhřebu knihkupectví. Nejen na každém rohu, ale i na každé ulic a v každé tržnici. Já snad ty Chorvaty začnu podezírat, že kromě fotbalu umí i číst. Ostatně škoda, že jsem se nezeptal. V kavárně jsem potkal dva, kteří neměli knihu, nýbrž kávu a sluneční brýle. Jeden býval hvězdou Bundesligy a druhý hrál jak v Německu, tak v Itálii a ledaskde jinde. Seděli s nimi jeden Ital a Angličan. Domluvili se s nimi. A to nikoliv díky tomu, že Ital a Angličan uměli Chorvatsky.

Takže pamatujte: Nejen trénink, ale i kniha a k tomu kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.