11.09.2015 - Zásady a násady.

Název obrázku: 2014-12-10_11_38_1647

Naše výčepní si vzpomněla na Koubka. To je ten, co již v Plzni není, jako tam není ten Uhrin, co tam byl před ním. Naše výčepní říkala něco o tom, jestli náhodou ti dva nebyli zbytečně zásadoví a nechtěli od hráčů, aby si dávali víc pozor, protože jednak člověk nikdy neví, kdy přijede tchyně a potom prý ne každý životní styl se slučuje se životem profesionálního sportovce.

Na to jsme jí řekli, že v tom případě tam ten Vrba vydržel tak dlouho, protože byl hluchý a slepý a nevadilo mu, co vadilo těm, co přišli po něm. Něčemu takové by přece nevěřila ani žena od plotny. Natož naše výčepní. Jenže naše výčepní má nejen velké srdce, ale ona vysoko nad ním tam nahoře má i hlavu a na nošení klobouku ji moc nepoužívá. Myslí ji to. Řekla nám, že jsme všichni chytří, jak daleko vidíme. Očistili jsme si brýle, abychom viděli ještě dál, protože jsme to nechápali.

Naše výčepní řekla, že to je jednoduché. Ten Vrba měl také zásady, ale dobře věděl, kdy je čas na zásady a kdy je lepší se chytit násady a bít je po zádech hlava nehlava. Oni mu za to poděkovali výkonem při zápase. Možná to není úplně výchovné, možná to nemůže trvat dlouho, ale výsledky měl a Procházku tenkrát ani nenapadlo, že by chtěl odejít z Plzně někam do Turecka.

Růžena si myslí, že kdyby byl ten Vrba hnidopich a lpěl na zásadách, tak by David Limberský v Plzni už dávno nebyl a nemusel dnes mít pletky s policií. K tomu, ale někdo z chytráků u televize řekl, že to také mohlo být obráceně. Limberský v Plzni, Plzeň na sestup a Vrba na pracáku.

Není to v tom fotbale jednoduché. Ale u nás v kantýně to nevadí. Tady je nejlépe. Nic nevíme a o to lépe tomu rozumíme.