14.10.2015 - Když fouká ze strnišť.

Název obrázku: 2015-10-13_14_32_25_HDR11

Talin vypadá jako bohaté město. Sklo, ocel, nové domy a uprostřed staré město architekturou připomínající německá hanzovní města. Hospody jsou víc nóbl než v Praze a stejně drahé jako v Německu. K obědu jedí polévku a salát a večer pijí pivo. Servírka má na jmenovce napsáno Carmen. Necháte jí víc drobných než ti před vámi a neusměje se, nepoděkuje. Druhý den začnete přemýšlet o tom, jaká je v této zemi sebevražednost a těšíte se domů. Jenže nefouká a zkoušet to stopem je zbytečné. Do těch nablýskaných auťáků by vás stejně nevzali.

Název obrázku: 2015-10-10_21_08_2774

Ze zoufalství jdete na fotbal. Jste tam sami. Tedy kromě hráčů a hlasatele. Ten úplně prázdnému stadionu hlásí, kdo hraje, kdo dal gól a kdo dostal kartu a jakou. V hledišti nejsou ani rodiče hráčů. Jedni to mají z Balkánu daleko a ti druzí to nemají z kotliny o nic blíž. Fotbal je výživný a hoši z kotliny nakonec zaslouženě vyhrají. Ani byste nevěřili, jak šikovní hráči u vás ve městě běhají. Škoda, že většina z nich střídá okamžiky z města s okamžiky od nás ze vsi. Kdyby to po celých devadesát minut hráli jako u nich ve městě, potom by to hráli jako z velkého města. Soupeř na tom ovšem nebyl o nic lépe.

Nyní je večer a zvedá se vítr. Poletím domů. Bez sněhuláka. Jen s omrzlým nosem. Nakonec to nebyl tak špatný výlet. Skoro jsem rád, že ze strnišť foukalo na sever. Jinak bych neviděl, jak šikovné máme v kotlině fotbalisty. Leda že by foukalo na západ a já mohl společně s vámi koukat, že nejsme horší než Oranjes.