20.10.2015 - Válka. Co my o ní víme.

Název obrázku: 2014-11-27_15_40_08_HDR-153

Něco podobného se prý odehrává někde v Sýrii. Podobného válce. Nikoliv té, co zpívala pro modrého orla stepního, kterého tolik milovala. Píší o tom v novinách. A na internetu. Nedá se tomu uniknout. Měli by to zrušit. Jak si má člověk naplánovat cestu, když neví, jak dlouho budu kvůli nějakým běžencům stát za hranicemi? A to štěstí, že do Srbska nechodím kukuřicí. Prý tam Maďaři postavili plot.

O válce nevím nic. Vojnu jsem strávil v kuchyni a dětské hry na vojáky se nepočítají. Něco málo jsem se dozvěděl až nyní. Čtu autobiografii nějakého Trautmanna. Němec jak poleno. Velký blonďák. Narodil se v roce 1923 v Brémách. To je tam, jak dneska hraje ten Čech Theodor Gebre Selassie. Přes Hitlerjugend (tenkrát v Německu to bylo něco mezi SSM a LM) to dotáhl až na frontu. Nejdřív na jednu, potom na druhou. Tam na něj hodili síť a spadla klec.

Bert Trautmann byl odvezen do Anglie. V lágru pro válečné zajatce chodil bez pout. Asi by s nimi nemohl odklízet trosky po bombardování. U nás trosky nejsou a tak je v pořádku, že ty chlapce ze Sýrie držíme v železech. Trautmannovi se v Anglii zalíbilo. Někde na vsi začal chytat za místní kopačky.

Fotbalem vás nebudu zdržovat. Jen vám řeknu, že když v lednu 1949, těsně před tím, než se jel poprvé podívat domů za mámou do Německa, tak dostal dva hloupé góly. Nikdo mu to nevyčítal. Domácí diváci na něj pokřikovali, že je smradlavej Skopčák a místo mozku má hlávku zelí a spoluhráči chápali, že před první cestou domů asi bude dost nervózní. V předvečer odjezdu ho místní fanoušci pozvali k nim do výčepu.

Nevěděl, co se bude dít, a vy mi nebudete věřit, co se dělo. Místní havíři a nádeníci mu dali pytel a v pytli byl cukr, sušenky, šunka a konzervy. K tomu dostal obálku a v ní bylo padesát jednolibrových bankovek. Chlapi, co mu to dali, sami dostávali jídlo na potravinové lístky a padesát liber najednou možná viděli poprvé v životě.

Nechápete, co? Já také ne. Napsal bych vám toho z knihy víc, ale musím jít spát. Za chvíli vstávám. Na hranicích jsou prý fronty.

Zbytek již znáte. Bert Trautmann se stal legendou jednoho anglického klubu. Nejlepší brankář na Ostrovech. Stejně ty sedláky podezírám, že to věděli předem a chtěli si u něj šplhnout, aby jim dal volňásky na finále Anglického poháru.