16.11.2015 - Samo to nejde.

Název obrázku: 2015-11-15_09_07_5964

Fotbalisté z francouzské reprezentační jednadvacítky toho budou o této zemi vědět ještě méně. Házenkářky s nimi necestovaly, k malým, snědým a hladovým je nepustili, a když se ti sami přiblížili, četník vytáhl klacek a hnal je sviňským krokem. Podobně budou vědět angličtí fotbalisté o Bosně, kde hráli v kvalifikaci ME U-21 o pár dní dříve. Jen ten klacek mohl být kratší. Obě utkání skončila remízou. V Sarajevu bezgólovou a zde 2:2, když domácí vyhráli první poločas 2:0.

Na první pohled to vypadá, že to tady umí jako tam. Nenechte se vysmát. Opak je pravdou. Jen body si rozdělili stejně. Ptáte se, jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Motivace. Když nechcete, tak to nejde ani na Balkáně. Pro domácí se jednalo o malé mistrovství světa a pro hosty to byla nudná povinnost, ke které si odskočili z dobře placené práce.

Vy žijete v dokonalém světě a u vás by si nekopl do míče, kdo pod vlivem opře svůj Bentley o kandelábr. Nedivím se, že nedokážete pochopit, když někdo hraje se lvíčkem na prsou – a že Angličané tam dokonce mají tři lvy, a toulá se po hřišti jako k ránu cestou z flámu. Já nejsem chápavější, ale pochopit to dokážu. Ono je rozdíl hrát před plným stadionem, anebo někde na louce, kde se ještě dopoledne před zápasem pásly ovce.

Poučení jsou dvě. To první je, že není potřeba oslavovat podobá vítězství. Ostatně něco by vám o tom mohli říci v Olomouci, jejíž béčko před sezónou sestřelilo slavný italský tým a potom ti samí hráči nedokázali porazit ani shnilý plot natož Třinec. Druhým poučením budiž, že pokud něco neděláte naplno, potom hrozí, že se budete muset dělit o body dělit i v Makedonii.