Někdy není od věci udělat si radost. Pro někoho to je plzeňská dvanáctka, jiný je na holky, další na vdolky, dobře propečený řízek má také něco do sebe a ten pocit, když na čtyřparové jamce hrajete druhou ranou na green a ono se vám to skutálí přímo do jamky, si ani neumíte představit. Ostatně já také ne.
Nechte však přízemní radostmi přízemním a nebojte se ve výtahu zmáčknout tlačítko nejvyššího patra. Jenom odtamtud je pořádný výhled, jenom tam zažijete v přízemí nepoznané. Pokud ale ve výtahu nemáte televizi, potom stačí, když dálkovým ovladačem zacvakáte v obýváku. Vždyť, co je hezčího, než se popást pohledem na pořádného fotbalistu.
Pokud si chcete opravdu pochutnat, nacvakejte si tam zápas Ukrajiny. Poznáte je snadno. Mají žluté dresy a po stranách démanty. Jeden je malý a z levé lajny hraje pravou nohou dovnitř. Druhý hraje levou nohou z pravé strany a figuru má, že se s ním nemusíte bát, když se to ve výčepu začne fackovat.
Jak jsem říkal na začátku. Otevřete si pivo, salát schovejte pod řízek, vdolek nechte ke kafi, nohy si dejte na stůl a podívejte se, jak vypadají opravdoví fotbalisté. Nic lepšího vás dnes nemůže potkat. Druhou ranou to na green stejně nedostanete.