27.11.2015 - Nikoli o obrácení komanče na víru, ale přece trochu.

Název obrázku: 2015-11-26_13_32_26_HDR87

Včera jsem viděl komanče. Živého. Bez čelenky. V saku. Takže s malým. Tedy s malým „k“. Jinak byl velký a sako měl elegantní. V kraji na severu jim dělá náčelníka. V kotlině tomu říkáme hejtman. A povím vám, že kdyby se volilo podle obličeje, tak o něm budu přemýšlet. Vypadal jako normální člověk. V Bílině otvíral komunitní centrum v secesní vile, kterou před rozpadnutím zachránili hoši z Klubu přátel Josefa Masopusta.

Hejtman neřekl víc, než musel. Nejdřív hochům poděkoval za záchranu baráku a přitom hochům poděkoval za krátké setkání s Josefem Masopustem. Nakonec hejtman komunitnímu centru popřál, aby bylo tak vstřícné, otevřené a přátelské jako pan Masopust, když ho před třemi lety potkal.

Napadlo mne, jaké to bude v roce 2065. Hejtman se bude jmenovat Ismail, anebo nějak podobně a možná bude děkovat osudu, že mu dal tu šanci setkat se s velkým, českým fotbalistou dávné minulosti. Jenže se kterým? Jedině s Pavlem Nedvědem. Nikdo jiný se Zlatým míčem pro nejlepšího fotbalistu Evropy nepřipadá v úvahu. Nechci Pavla Nedvěda strašit, ale pan Masopust mu nasadil laťku pořádně vysoko. Vždyť i komanče málem obrátil na víru.

Autor: hns