Na světě jsou horší věci, než když vám je devatenáct a umíte slušně kopat do míče. Přesto vás v devatenácti nemůže potkat nic horšího, než že vám je devatenáct a umíte slušně kopat do míče. Stává se z vás neprodejné zboží. V novinách píší, že vás chce půlka Evropy, ale týden se s týdnem sejde a vy se proháníte po stále stejné louce.
Pomineme li skutečnost, že devětadevadesát lidí ze sta by chtěla mít vás fajnový život, nezbývá než konstatovat, že vaše situace je o to horší, o co máte delší smlouvu s dobrým klubem ve špatné lize. Dobře. Není špatných lig. Správně jsem měl ligu označit za průměrnou.
Jste ve zlaté kleci. Výplata chodí stejně pravidelně, jako se v novinách objevují články o zájmu klubů z dobrých lig o vaše služby. Už to ani nečtete. Víte, že o víkendu zase budete kopat v kopaninách. Ze slušných klubů dobrých lig nikdo nepřijde a nevysází peníze na dřevo. Jen se v neděli po obědě přijedou podívat, jestli vás dobře krmí a konečně jste zesílil.
Dobré kluby z dobrých lig vědí, že byste jim hned dneska nepomohl, protože hrají doma o tituly a o poháry. Průměrné kluby z dobrých lig vědí to samé a navíc se bojí sestupu a nemají čas vás to učit. Nemluvě o tom, že jste pro ně příliš drahý.
Nezbývá než zůstat doma, na čemž není nic špatného. Vždyť všude dobře, doma nejlépe. Malý háček je v tom, že pokud vývoj fotbalisty ovlivňuje prostředí, potom někdo dříve a jiný později dojde do stavu, kdy mu kopání v kopaninách již nemá co dát. Máte smůlu. Pro dobré kluby nejste dost dobrý a pro obyčejné kluby jste příliš drahý.
Co by za takové starosti dalo devětadevadesát lidí ze sta.