U nás na vsi si nehrajeme na žádný průměr. Chceme být nejlepší. Nic jiného nás nezajímá. Je pravda, že ještě nedávno jsme okusovali kůru ze stromů a na mač do vedlejší dědiny jsme šli pěšky. Nyní je všechno jinak. Starosta propachtoval místní tržnici přátelům z Dálného Východu a ti přislíbili, že náš fotbalový kroužek dostanou zpátky na výsluní.
Ještě jsme nezačali a odnesl to trenér. Přišel za předsedou s tím, že do halvu by chtěl Pepu ze sousední vesnice. Předseda mu řekl, ať si dá mokrý hadr na hlavu a tašku, ať má sbalenou dřív, než uschne. Chlapi z tržnice do toho přece nebudou dávat peníze, aby je trenér utrácel za hráče, kteří vedle ve vsi sedí na lavici.
Předseda v tom má jasno. Nechce hráče, jejichž výkonnost není vyšší než lepší průměr naší zahrádkářské ligy. Říká, že i kdybychom ten přebor s nimi vykopali, tak bychom to s nimi nemohli hrát. Trenér mu sice tvrdil, že to z nich vymáčkne, ale předseda byl neoblomný. Mokrý hadr na hlavu a ven!
Buďte rádi, že u vás ve městě máte jinačí vizionáře.