16.12.2015 - Místo stánku s paprikou na vrchol Premiere league.

Název obrázku: 2014-11-08_11_11_2058

Jinak by bylo, ale nikde není jistota, že k lepšímu. Před deseti lety jsem pro maďarskou papriku jezdil do rakouského Mattersburgu. Styděl jsem se přiznat, že jezdím na fotbal někam mezi kukuřici. Tvářím se přeci, že tomu rozumím a to potom nejde jezdit za fotbalem do vsi na rakousko-maďarském pomezí. Nakoupil jsem na guláš, spořádal husí játra a cestou domů jsem se podíval na kopanou. Po levé straně tam létal takový hubený mladík. Krásná levačka a krok jako vlk.

Levačka zůstala, vlk ztěžknul. Aspoň ho nikdo neodstrčí. V pondělí večer jste ho viděli v televizi. Patřil tam. Domácím se v Anglii přezdívá „Lišky“ a jeho jméno se do angličtiny překládá jako jedna z nich. Kdo ví, kde by skončil, kdyby mne tenkrát poslechli. Možná by mi mohl poděkovat za to, jakou udělal kariéru.

Ve dvaadvaceti nešel k nám do Anglie, ale za suché z nosu přestoupil do malého německého klubu. Za dva roky a za víc přestoupil do o málo většího německého klubu. V pětadvaceti přestoupil do jednoho z největších klubů v Německu, a letos, když „ztěžknul“, odešel do Anglie.

Kdyby mne tenkrát v Anglii poslechli, tak se ve třiadvaceti mohl vrátit na rakousko-německé pomezí a otevřít si obchod s paprikou, protože na anglický fotbal tehdy ještě nemusel být připravený. Občas bych jel kolem a koupil si dvacet deka sladké na barvu a špetku ostré na chuť.

Máme z toho dvě poučení. To první je, že na vrchol se nemusí jenom rychlíkem, ale i z obyčejného Mattersburgu lze dojet lokálkou. To druhé je pro kluby. Koupit „starého“ hráče se nemusí vždy jen nevyplatit. Někomu může pomoci k prvnímu místu v Premiere league a jinde vedle něj mohou vyrůstat noví prodavači papriky.